Ztraceno v (běžeckém) překladu

Přečetl jsem poměrně dost zahraničních knížek o běhání, každou chvíli se mi do ruky dostane nějaký cizí časopis, prakticky denně hledám informace na různých webech. Většinou jde o angličtinu, občas o němčinu. Kromě jiného mě zaujalo, jak se nakládá se všelijakými jazykovými záludnostmi.

Do titulku jsem si vypůjčil jméno známého filmu s Billym Murrayem (i když mně se moc nelíbil), stejný název má zajímavá rubrika v sobotních Lidových novinách. Jazyk a jeho proměny při překladech. Kolik se toho ztrácí, rád dokumentuji na mé oblíbené knize Příběh inženýra lidských duší. Do angličtiny se to překládá jako Inženýr lidských duších, Němci ji znají ve verzi Inženýr duší. Po francouzském nebo španělském názvu jsem raději nepátral.

A jak je to s běžeckou terminologií? Při čtení článků nebo knížek občas narazím na termíny, jejichž význam chápu, ale asi bych je nelehko překládal do češtiny. Není jich tolik jako třeba v IT branži, ale občas by se našly.

Co je při běhání maratonů nejdůležitější? Samozřejmě vytrvalost. Někteří američtí trenéři používají výrazy endurance a stamina. Obojí česky znamá vytrvalost, ale zároveň obojí znamená v jejich tréninkových plánech trochu něco jiného.

Další zajímavý výraz je run-walker. Jelikož k nám ještě nedorazila móda maratonských pochoďáků, kdy pořadatelé stanoví limit osm hodin a více a spousta netrénovaných lidí pak závod bere jako procházku po městě, za níž zaplatí pár set korun a mohou se během ní občerstvit, nemáme ani run-walkery. Jak by se to řeklo česky? Chodo-běžec? Nebo snad indiánský běžec?

I když i v tomto směru nás čeština trochu zrazuje. Pokud se vás někdo zeptá: „Kolik jsi šel loni maratonů?“, jistě nechce zjistit, kolikrát jste závod přepálili takovým způsobem, že jste do cíle museli dojít. Proto po mně trochu lezou slimáci, když slyším, že někdo letos půjde PIM nebo že závod půjde pomalu a pak zkusí přidat. Tuhle terminologii bych nechal Pribilincovi a spol.

Podobné jsou si také anglické výrazy slow run a easy run. Obojí znamá, že se běží pomalu, ale zároveň zase obojí znamená něco trochu jiného. Aspoň já to tak chápu. Slow je prostě objektivně pomalý běh, pro mě třeba 6:00. Easy je lehký běh, kdy se skoro nezadýchám, přepnu na autopilota a nedbale střídá levá pravou. Tedy třeba 5:00 (když jsem trochu ve formě), ale i 6:00 (když se po dlouhé pauze zase rozbíhávám).

Někdy je angličtina k běžcům výrazně ohleduplnější než čeština. Když si jen představím, že za necelých jedenáct měsíců už budu veteránem... Žít v Americe, jen bych se prostě posunul do kategorie Masters. A to zní výrazně lépe, ne?

I když angličtina samozřejmě zná i výraz veterán v souvislosti se sportem. Neexistuje ovšem pro něj věková hranice, ale prostě se dává najevo, že dotyčný sportovec už má nějaké ty zkušenosti. Pak si můžete přečíst, že zápas NHL rozhodl 28letý veterán. Neznamená to, že by byl starý, ale pouze to, že v lize hraje už třeba devět sezon.

Zcela zvláštní kapitolou je terminologie ve spojitosti s obutím. Botám, v nichž běhám, moje máma zásadně říká botasky. Proč ne. Žijeme koneckonců v zemi, kde se xeroxuje na Minoltách a luxuje s vysavači značky ETA. Mnohem víc mě ale překvapilo, když Róbert Štefko (!) při spolukomentování PIM mluvil o teniskách.

Oblíbeným termínem jsou maratonky. Zní to lépe než tenisky, ale taky to není ideální pojmenování. Sice je zde nějaká logika, jsou to boty, ve kterých se běhají maratony, ale jak už psal kdysi eN, musely by potom existovat i půlmaratonky.

Netuším, jak tenhle termín vznikl. Asi když se před několika desítkami let začaly hromadně vyrábět první boty na běhy mimo dráhu, takové ty se silnou podrážkou, tohle označení se zřejmě nabízelo. Nikdo nemohl vědět, že brzy se začnou dělat i závodní boty (flats) nebo boty na rychlé tréninky (lightweights). Ale to je jen moje domněnka.

K běžecké terminologii patří i zkratky. Jednou z nejznámějších je DNF, která se používá hojně také u nás. Je zajímavé, že nemáme český ekvivalent. Nebo aspoň o něm nevím. A co ho třeba zavést? NDC, nedoběhl do cíle...

Mnohem příjemnější zkratkou je PB, tedy personal best. Zde ekvivalent máme. OR, čili osobní rekord. Pravda, stejnou zkratku máme i pro olympijský rekord... Párkrát jsem četl, že někdo zaběhl PW. Personal worst. Tady jsem rozhodně proti vymýšlení českého výrazu. Archivovat si svoje propadáky a řadit je do žebříčků, po tom opravdu toužím. I když na druhé straně moc dobře vím, že tak jako tak neodvratně přijde čas, kdy budu posouvat spíše PW než PB.

P. S. Ale když už jsem to nakousl, tady jsou má PW: maraton – 3:55:25 (2004), 25 km – 1:58:59 (2004), půlmaraton – 1:43:20 (2006), 15 km – 1:01:00 (2006), hodinovka – 14 419 m (2004), 10 km – 58:00 (1999).