Před třemi roky dokázal v Rotterdamu uběhnout královskou trať za 2:58:40. Bylo mu tehdy přesně 74 let a 35 dnů. Svým způsobem to mohl považovat za neúspěch. O půl roku dříve v Torontu byl totiž jeho čas ještě fantastičtější – 2:54:48. Tento výkon bývá srovnáván s tím, když Roger Bannister jako první zaběhl míli pod čtyři minuty nebo když Paula Radcliffová vytvořila ženský maratonský rekord 2:15:25.
Whitlock drží třináct veteránských světových rekordů: třeba v 70 letech dokázal dát desítku za 38:04. O rok dříve maraton dokonce za 2:52:50. V 76 letech se na loňském maratonu v Rotterdamu, který musel být pro velké vedro předčasně ukončen, blýskl časem 3:04:54. Ne, nestačil bych mu tam.
Určitě mu v genech dlouhověkost, jeden z jeho strýců se dožil 107 let. Ale kdysi platil i za velký běžecký talent. To bylo ještě v Anglii, kde se v roce 1931 narodil. Když mu bylo sedmnáct let, byl u vytržení z toho, jak Emil Zátopek na olympiádě v Londýně získal zlato na 10 000 metrů. Seděl na tribuně a nevěřil svým očím. Stejně jako jim nevěřil, když na pětce Zátopek naopak podlehl Gastonu Reiffovi.
Whitlock běhal tehdy převážně krosy a jedním z jeho soupeřů byl Gordon Pirie, pozdější stříbrný olympijský medailista z Melbourne a světový rekordman. Moc velkých úspěchů ovšem nedosáhl. V roce 1952 se sebral a odstěhoval se do Kanady, kde s atletikou přestal. Vychovával děti, pracoval jako inženýr. Prostě žil klasickým rodinným životem.
Teprve se čtyřicítkou na krku se zase k běhání vrátil. A úspěchy přišly aspoň ve veteránské kategorii. A ne zanedbatelné. V roce 1979 se stal mistrem světa na 1500 m, při maratonu si vytvořil osobák 2:31:28. Bylo mu 48 let a s běháním zase přestal. Jednak kvůli bolavé achillovce a pak také neměl peníze na další šampionát, který se konal na Novém Zélandě.
Teprve když jeho syn začal uvažovat o tom, že by si taky zkusil maraton, neměl na vybranou. Kdo jiný by mu měl jít příkladem? A od té doby se už nezastavil.
Jeho tréninkové metody nejsou nijak vědecké. Naopak by nad nimi asi experti kroutili hlavou. Whitlock běhá denně tři hodiny. Jedině pokud je déšť nebo ho bolí kolena a kotníky, zabalí to dřív. Běhá tempem, na jaké má náladu a síly. Úseky? Tempová vytrvalost? Kopce? Kdepak. Na kvalitu mu stačí kratší závody, kterých se často zúčastňuje.
Whitlocka nepotkáte na dráze ani v lese. Trénuje na hřbitově, kam to má kousek od domova. Naběhal tam už tisíce kilometrů. Na svém oblíbeném okruhu, který opouští pouze tehdy, pokud se na zrovna na jeho trase koná pohřeb.
Torontský běžec byl v roce 2004 časopisem Runner´s World vyhlášen Hrdinou roku. Ale odmítá, že by komukoli byl vzorem. Je nesvůj, když za ním na závodě někdo přijde a vyznává se mu z neskonalého obdivu nebo ho označí za pramen inspirace. Běhá prostě pro sebe, ne pro nějaké ušlechtilé myšlenky. Je sportovec, nehraje si na filozofa a spasitele zkaženého světa. „Běhám ze zcela osobních a egoistických důvodů. Jediné, co mě zajímá, je překonávání rekordů – a moje vlastní uspokojení,“ říká bezelstně.
Na hřbitově sice tráví dost času, ale když se ho američtí novináři zeptali, jestli by tam chtěl být jednou pochovaný, pokrčil rameny: „Na to ještě nemyslím. Nevím. Ale ze smrti nemám strach. Jen bych chtěl, aby to přišlo rychle a neumíral jsem dlouho. Vlastně by nebylo špatné, kdybych umřel při běhání. Byl by to dobrý způsob, jak odejít ze světa. I když: odejít? Spíše by to byl útěk ze světa.“
9 postřehů:
To je krásný příklad toho, jak jsou zavádějící různé věkové kalkulačky. V 73 letech je jeho čas 2:54 hod. fantastický. Přitom když byl na vrcholu svých sil (20 - 30 let) tak se velkých úspěchů nedočkal. Z toho je vidět, že někomu to běhá hned a na někoho to přijde až časem. Proto se ptát, co by bylo, kdyby tenkrát... je naprosto zcestné a nikam nevedoucí.
Vlasta K.
Vlastimile, prečo myslíš, že kalkulačky sú zavádzajúce? Ak by 2:54:48 zabehol tento rok, porazí Haileho o dve sekundy - 2:03:57. Minulý rok ešte na svetový rekord nedosiahol - 2:05:36.
Kalkulačka jeho výnimočnosť vidí.
V produktívnom veku nemal potrebné fiziologické parametre na dosahovanie zrovnateľných výkonov. Ale vzhľadom k jeho predispozícii na dlhovekosť mu výkonnosť klesá výrazne pomalšie, ako iným, ktorí majú telo naprogramované na 70 - 80 rokov života.
Alebo aj, kto vydrží, bude majster sveta, alebo svetový rekordér. Treba len vydržať.
Dokonca ani fyziologické parametre nemal:-)
Krásný článek, tak akorát ke snídani:-)
Aj ja som kritizoval vekove kalkulacky a ich statisticke (rozumej: vzdy nepresne) prepocitavanie vykonu. Ak niekto zabehne po 70ke 2:54, tak je to skratka 2:54 v jeho vekovej kategorii. Uzasny vykon, ale znamena len ten vykon: 2:54. Jeho rovesnici, ak vobec este mozu behat a ak vobec odbehnu maraton, maju casy zacinajuce 4kou, alebo este vyssim cislom (obcas sa najdu aj 3-hodinovi). To samo o sebe vypoveda o vynimocnosti a nie je treba akehokolvek prepoctu na "mlady vek".
S Edom Whitlockom som si vymenil zopar mailov a je to velmi zdielny a skromny clovek. Beha na cca 600m okruhu (co je samo o sebe neuveritelne) a vacsinou skor k tym 2 hodinam, aj ked aj 3 hodinove behy absolvuje v priprave na maraton. Zavodi casto a to je jeho jediny rychlostny trening. Najradsej beha trate od 10km do 32km (od 6.2 mile do 20 mil), ale nevyhyba sa ani miliarskym zavodom (pred rokom zabehol 5:20, co je ekvivalen casu pod 5 min na 1500m). Tempo jeho treningovych behov je volne - okolo 9min/milu (cca 5:40/km). Pri testoch u lekara mu zistili, ze ma parametre 35 rocneho bezca: pri vyske 173cm ma 51kg a 4% tuku, VO2max ma 67ml/kg/min, co je pri jeho veku neslychane. Ak by sme sa chceli vratit k statistike, tak je to "ako keby 20 rocny borec mal VO2max 90 a viac ml/kg/min". Ziadne ako keby vsak neplati a ma skratka 67 a smitec. To iste ako pri jeho case. Mato
2 vl001: vidíš, a já ho psal včera u večeře:-)
2 Mato: nevíš, jestli ještě běhá? Hledal jsem, jestli letos běžel nějaký maraton, ale nic jsem nenašel. I když v Torontu se běží až za dva týdny, tak možná se ukáže až tam.
Je pravda ze vykony nekterych veteranu jsou uzasny a casto jsou videt i na tuzemskych zavodech. Napriklad Jiri Libra, rocnik 1937, letos bezel Bechovice za 40:58min a v hodinovce ve Stare Boleslavi ubehl 14,456km. A urcite bysme nasli i dalsi podobny vykony. Ale maraton v 73 za 2:54, to je extrem.
Martin M.
Niktomuzi: este pred 3-mi mesiacmi mal dost zle zranenie a tento rok maraton asi nepobezi. U neho ale clovek nikdy nevie. Niekedy sa rozhodne par dni pred a dopane to nadmieru dobre. Ak uz beha (nezistoval som), tak urcite len v malych davkach. Ak sa na nejakom maratone tento rok objavi, tak to bude Torontsky. M.
Maťo, všetko je možné chápať štatisticky. Šaňo Simon by Ti o tom mohol dať prednášku. Ročne vyhráva desaťtisíce v stávkovaní len vďaka štatistike.
Pravdepodobnosť, že zabehne chlapík v produktívnom veku svetový rekord je taká istá, ako že zabehne 74 ročný 2:54. To ukazujú kalkulačky. Prepočítavanie na čas je len názorná pomôcka. Času 2:05 ľudia rozumejú lepšie, ako percentám.
Přidat komentář