Vyšetření u odborníka

Tedy přesněji řečeno u odbornice, abych byl genderově korektní.

Když jsem obvoďačce předestřel své problémy, pustila se do odborného vyšetření. Podívala se mi na oční sítnici, pak do krku a nakonec mi změřila tlak (byl přímo učebnicový). Ačkoli se ujistila, že do čtvrtého patra opravdu vyjdu na jeden zátah, její verdikt zněl: "No, musíte přestat sportovat."

Ne na týden nebo dva. Na pořád. "Civilní život s tím zvládnete, ale sport ne." Kdybych řekl, že mě bolí koleno, zřejmě by mi předepsala invalidní vozík.

Nesměle jsem namítl, že by nebylo špatné udělat krevní testy. "Kdepak," zakroutila hlavou a vyštrachala ze složky s mým jménem podzimní výsledky. "Měl jste anémii. No jo, to je nadlouho," podotkla MUDr. předdůchodového věku a ujistila mě, že se taky občas cítí děsně utahaná, že sotva dojde do práce. Významně také poklepala na řádku s mírně zvýšeným cholesterolem...

Nicméně do Pelhřimova mě neposlala. Až jsem se podivil.

Na rozloučenou mi ještě zdůraznila, že mám být v teple, aby se mi zase nezanítily dutiny. Na víc už jsem se neptal. Nemělo to cenu. 

Zkušenost s moderním zdravotnictvím mě stála půlku volného dopoledne a 30 Kč za regulační poplatek. To první mě mrzí výrazně více.

Doufám tedy, že v minulém týdnu se skutečně pouze sešlo několik nepříjemných okolností: doznívající nachlazení, spánkový deficit, nastupující léto, trošku monotónní trénink a něco bude i na té chudokrevnosti. Takže jsem si dal skoro týden oddych, mezitím se vrátilo jaro. A začal brát železo, vitamín B a kyselinu listovou.

Dneska jsem vyběhl asi na 40 minut. Bez stopek. Jen tak. Docela to šlo, bez problémů jsem to zvládl a na konci bylo ještě dost sil.

Není to dobré. Ale je to lepší.